O kryptoměnách se dnes mluví všude.
Někdo na nich pohádkově vydělal.
Někdo přišel o nervy.
Někdo se tváří, že bez Bitcoinu už se dnes nedá investovat.
A někdo by se kryptoměn nejraději nikdy nedotkl.
Pravda je jako obvykle někde uprostřed.
Bitcoin může být zajímavým doplňkem portfolia. Ale slovo doplněk je tady naprosto klíčové.
Protože u kryptoměn nejde jen o otázku:
„Kolik na tom můžu vydělat?“
Mnohem důležitější otázka zní:
„Kolik rizika si tím pouštím do svého majetku?“
A právě na to se pojďme podívat.
Bitcoin vydělal hodně. Ale za cenu obrovského kolísání
Začněme tím, proč Bitcoin tolik lidí láká.
Podle analýzy Edwardu (pozn. investiční platforma Wood & Co) dosáhl Bitcoin od roku 2014 průměrného ročního výnosu přibližně 50 %. To je číslo, které vypadá fantasticky — zvlášť když ho porovnáme s tradičními aktivy.
Za stejné období měly světové akcie výnos kolem 7,5 % ročně, zlato také přibližně 7,5 % ročně a dluhopisy zhruba 1,4 % ročně. Vše je v českých korunách, pouze dluhopisy jsou měnově zajištěné.
Na první pohled by tedy člověk mohl říct:
„Tak proč nemít v Bitcoinu mnohem víc?“
Jenže tady přichází druhá část rovnice.
Bitcoin měl sice extrémně vysoký historický výnos, ale zároveň i extrémní kolísavost. Podle dat v PDF vykazuje Bitcoin volatilitu kolem 56 %, zatímco světové akcie zhruba 15,6 %, zlato 13,3 % a dluhopisy pouze 4,3 %.
Jinými slovy: Bitcoin umí růst rychle. Ale umí také velmi rychle a velmi hluboko padat.
A to je přesně důvod, proč se k němu v portfoliu nechci chovat jako k náhradě akcií, dluhopisů nebo rezervy. Spíš jako k malé, velmi dynamické příměsi.
Doporučený graf do článku:
Na tomto místě bych vložila graf ze strany 2 PDF — Kumulativní výnosy: všechna 4 aktiva. Hezky ukazuje, jak výrazně Bitcoin historicky „utekl“ ostatním aktivům, ale zároveň je na něm vidět, že jeho cesta nebyla vůbec klidná.
Proč malé množství Bitcoinu může dávat smysl
Teď přijde zajímavá část.
Bitcoin je sice extrémně kolísavý, ale jeho vztah k tradičním aktivům není úplně stejný jako u akcií. V analýze Edwardu vychází průměrná korelace Bitcoinu se světovými akciemi kolem 0,23. To znamená, že se Bitcoin a akcie nepohybují úplně stejně.
A právě díky tomu může malé množství Bitcoinu v portfoliu fungovat jako diverzifikační prvek.
To zní možná překvapivě.
Jak může něco tak rizikového snížit riziko portfolia?
Protože u portfolia nejde jen o rizikovost každé složky zvlášť. Jde také o to, jak se jednotlivé složky chovají vůči sobě.
Když se dvě aktiva nepohybují úplně stejně, jejich kombinace může být stabilnější než každé aktivum samostatně.
Podle Edwardu by například u čistě akciového portfolia přidání přibližně 1,5 % Bitcoinu podle historických dat vedlo dokonce k mírnému poklesu volatility.
A to je dobrá ukázka toho, že Bitcoin nemusí být v portfoliu automaticky nesmysl.
Nesmysl z něj často dělá až příliš velká dávka.
Doporučený graf do článku:
Tady bych použila graf ze strany 3 PDF — 90denní klouzavá korelace: akcie vs. Bitcoin. Je dobré ukázat, že korelace není stabilní a v čase se mění. Bitcoin tedy není kouzelný stabilizátor, ale může v malém zastoupení přinášet diverzifikační efekt.
Kdy už Bitcoin začíná řídit celé portfolio
Tohle je nejdůležitější část pro běžnou investorku.
U kryptoměn totiž nestačí říct:
„Dám tam jen 10 % portfolia, to přece není moc.“
U Bitcoinu může být i 10 % opravdu hodně.
Analýza Edwardu pracuje s modelovým diverzifikovaným portfoliem složeným z:
- 50 % akcie
- 40 % dluhopisy
- 10 % zlato
Toto portfolio mělo v analyzovaném období roční kolísavost 8,5 %. Většinu rizika nesly akcie — přibližně 88 % celkové rizikovosti portfolia. Dluhopisy a zlato se na riziku podílely jen okrajově, každé zhruba po 6 %.
A teď se podívejme, co se stane, když začneme přidávat Bitcoin.
Při 1% alokaci do Bitcoinu se celkové riziko portfolia téměř nezmění. Volatilita zůstává kolem 8,5 % a Bitcoin tvoří asi 2 % celkového rizika.
Při 3% alokaci už je Bitcoin v portfoliu vidět. Volatilita se lehce zvyšuje na 8,6 % a Bitcoin se podílí na riziku zhruba 8 %.
Při 5% alokaci se kolísavost zvyšuje na přibližně 8,8 % a Bitcoin už začíná mít výraznější vliv.
A při 10% alokaci se situace mění dramaticky. Celková volatilita portfolia roste zhruba na 10 % ročně a Bitcoin se podílí na více než 40 % celkového rizika — přestože tvoří jen desetinu majetku.
Tohle je podle mě zásadní věta:
Bitcoin nemusí tvořit velkou část portfolia, aby tvořil velkou část rizika.
A to je přesně důvod, proč bych byla s kryptoměnami velmi opatrná.
Ne proto, že by byly automaticky špatně.
Ale proto, že jsou extrémně silné koření.
A když dáte do jídla moc chilli, už necítíte nic jiného.
Doporučený graf do článku:
Na tomto místě bych vložila graf ze strany 6 PDF — Dekompozice rizika: Příspěvky aktiv k volatilitě portfolia. Je to jeden z nejdůležitějších grafů celého materiálu, protože velmi názorně ukazuje, že 10 % Bitcoinu v majetku může znamenat přes 40 % rizika portfolia.
1–3 % může být rozumný doplněk. 10 % už je výrazná sázka.
Z analýzy Edwardu vychází poměrně praktický závěr:
Pokud chce investor kryptoměny do portfolia zařadit, rozumné cílové zastoupení může být přibližně 1–3 % u portfolií s rizikovostí 4 až 10.
To je podle mě velmi dobrý rámec i pro klientky.
Neříká:
„Krypto nikdy.“
Ale zároveň neříká:
„Pošli tam půlku portfolia, protože Bitcoin dlouhodobě roste.“
Říká něco mnohem rozumnějšího:
Pokud kryptoměny chcete, mějte je jako malou příměs. Ne jako základ finančního plánu.
Edward také uvádí, že počáteční zastoupení kryptoměn v portfoliu diverzifikovaného investora by nemělo nikdy přesahovat 5 %. Pokud by v důsledku růstu ceny jejich podíl v portfoliu přesáhl 10 %, je vhodné provést rebalancování zpět na 5 %.
Tohle je velmi praktické.
Protože u kryptoměn se často stává, že investor začne s malou částkou, ta výrazně naroste a najednou tvoří mnohem větší část majetku, než původně plánoval.
A pak už nejde o „malý experiment“.
Pak už se z toho stává hlavní zdroj rizika.
Rebalancování: nudná věc, která chrání majetek
U Bitcoinu nestačí jen rozhodnout, kolik ho nakoupíte.
Stejně důležité je rozhodnout, co budete dělat, když výrazně vzroste nebo spadne.
Tomu se říká rebalancování.
Příklad:
Máte portfolio 1 000 000 Kč a rozhodnete se dát do kryptoměn 3 %, tedy 30 000 Kč.
Kdyby hodnota kryptoměn výrazně vzrostla a najednou tvořila třeba 10 % vašeho portfolia, už to není stejná strategie. Máte v kryptu mnohem větší riziko, než jste původně chtěla.
Rebalancování znamená, že portfolio pravidelně vracíte zpět k původnímu rozložení.
Tím děláte něco, co je jednoduché, ale psychologicky těžké:
Prodáváte část toho, co hodně vyrostlo.
A dokupujete to, co je relativně níž.
Jinými slovy: systematicky děláte opak emocí.
Při zařazení kryptoměn do portfolia se vzhledem k jejich extrémní volatilitě vypíná automatické rebalancování. Investor si proto musí odchylku hlídat ručně a přibližně jednou až dvakrát ročně portfolio manuálně rebalancovat.
A to je důležitý detail.
Pokud nechcete portfolio hlídat, nechcete dělat rozhodnutí a nechcete řešit rebalancování, kryptoměny pro vás nemusí být vhodné.
Protože Bitcoin není investice typu „nastavím a zapomenu“.
Risk parity aneb kolik Bitcoinu odpovídá skutečnému riziku
Je zde ještě jeden pohled — takzvaný přístup risk parity, který proslavil Ray Dalio.
Zjednodušeně: nejde o to, aby každá složka portfolia měla stejnou váhu v penězích. Jde o to, aby každá složka nesla podobný podíl rizika.
Když máme čtyři třídy aktiv — akcie, zlato, dluhopisy a Bitcoin — cílem by bylo, aby každá z nich přispívala přibližně 25 % celkové volatility.
A jaké rozložení by podle výpočtů Edwardu odpovídalo takovému rovnoměrnému rozložení rizika?
- Akcie: 15,7 %
- Zlato: 18,3 %
- Dluhopisy: 61,4 %
- Bitcoin: 4,6 %
Takto sestavené portfolio by v analyzovaném období 2014–2025 mělo celkovou kolísavost kolem 6 % ročně.
Co nám to říká?
Že i v přístupu, který se na Bitcoin dívá jako na regulérní součást portfolia, vychází jeho váha relativně nízko — zhruba kolem 4–5 %.
Ne 20 %.
Ne 30 %.
Ne „všechno, protože fiat peníze skončí“.
Ale několik procent.
Co z toho plyne pro ženy, které chtějí budovat majetek?
Kryptoměny mohou v investičním portfoliu mít místo. Ale neměly by být základem finanční strategie.
Základ finančního plánu je pořád stejný:
Mít rezervu.
Mít jasné cíle.
Vědět, kdy budu peníze potřebovat.
Mít dlouhodobé portfolio rozložené mezi více tříd aktiv.
A nepodléhat tomu, co zrovna nejvíc letí na sociálních sítích.
Bitcoin může být zajímavý doplněk pro investorku, která:
rozumí tomu, že jeho cena může prudce klesnout,
nepotřebuje tyto peníze v krátkém horizontu,
má už postavené základní portfolio,
je ochotná hlídat rebalancování,
a psychicky ustojí výrazné propady.
Naopak bych byla velmi opatrná, pokud někdo chce do kryptoměn dát peníze, které bude za pár let potřebovat na bydlení, mateřskou, podnikání, školné pro děti nebo bezpečnou rezervu.
To nejsou peníze na experimenty.
Bohatá žena nehoní trend. Bohatá žena řídí riziko.
Kryptoměny mají jednu velkou psychologickou past.
Když rostou, máte pocit, že jich máte málo.
Když padají, máte pocit, že jste je vůbec neměla kupovat.
A přesně proto je potřeba mít pravidla dřív, než emoce začnou křičet.
Kolik do kryptoměn?
Za mě velmi jednoduše:
0 %, pokud jim nerozumíte nebo nechcete řešit jejich kolísání.
1–3 %, pokud je chcete jako doplněk portfolia.
Maximálně kolem 5 %, pokud víte, co děláte a máte jasnou strategii.
Nad 10 % už to není drobná příměs, ale výrazná sázka na jeden typ aktiva.
A to je v pořádku — pokud to tak vědomě chcete.
Ale je rozdíl mezi investičním rozhodnutím a FOMO.
Bohatá žena neinvestuje proto, že se bojí, že jí něco uteče.
Bohatá žena investuje proto, že ví, jakou roli má každá koruna v jejím plánu.
Bitcoin může být součástí portfolia.
Ale neměl by být důvodem, proč v noci nespíte.
Upozornění: Tento článek nepředstavuje individuální investiční doporučení. Každá investice nese riziko a historická výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Konkrétní nastavení portfolia vždy záleží na cíli, horizontu, finanční situaci a vztahu k riziku.